Lalande de Pomerol je stále vyhledávanějším místem díky svým vínům s pomerolským charakterem, rozumnou cenou a mnohdy velmi dobrou kvalitou.

Na západě končí hranice Pomerolu příměstskou zástavbou Libourne, na jihu a východě vinohrady plynule pokračují do apelace St. Émilion. Na severní straně ukončuje plochu Pomerolu říčka - či spíše potok - Barbanne. Za ním se zvedají mírné kopce, kde réva nachází o něco malebnější prostředí pro svůj růst, než je ploché „plateau“ Pomerolu - Lalande de Pomerol.

Tento tzv. „satelit“ vznikl v roce 1954 sloučením plochy vinic na katastru Lalande de Pomerol (kdysi používající jméno Pomerol) a Néac (kdysi Néac-Pomerol, později jen Néac). Historie pěstování révy tu má mnoho společného se samotným Pomerolem, navíc se zdá, že vinařské aktivity Řádu johanitů začaly právě zde.
Mezi jednotlivými sektory na území Lalande panují značné půdní rozdíly. Nejatraktivnější část se nachází v někdejší apelaci Néac, kde jsou jílovité a jílovito-štěrkové půdy podobné Pomerolu. Severněji převažují více štěrkové půdy, směrem na západ přibývá lehčích, písčitých půd.

V apelaci Lalande de Pomerol se nachází přibližně 180 vinařství. Jejich kvalita je různorodá – lehčí půdy, mechanická sklizeň a vyšší výnosy generují jednodušší vína, zatímco opačné aspekty přibližují vína kvalitou úrovni Pomerolu. Celá oblast je v hledáčku slavných vinařů i enologů, kteří se snaží najít a získat terroir s potenciálem k tvorbě velkých vín.